Historie místních částí městyse

Chaloupky

Je to několik domů při silnici z Nového Rychnova do Vyskytné. Dělí se na "dolní" (pod silnicí) a "horní" (nad silnicí), zvané Močáry. V malebném zákoutí křemešnického lesa je hospodářské stavení "U Zálesáků". Jeden z osamělých domů koupil a svou činnost zde provozuje Dům dětí a mládeže z Pelhřimova.

Z Rychnova přes Chaloupky vedla kdysi zemská cesta "via regia". První písemná zmínka je z roku 1720. Roku 1842 je zde uváděno 12 domů se 79 obyvateli, v roce 1900 obyvatel 68 a v roce 1991 pak 21.

Sázava

Nachází se 3 kilometry od Nového Rychnova směrem na Pelhřimov, na úpatí vrchu Křemešníku. Roku 1572 koupili pelhřimovští měšťané část panství Karla z Říčan i se Sázavou. Ta patřila k rychtě v Proseči. Sázavští obyvatelé chodili robotovat do městského dvora v Korcích, někdy i do Rohozné, kde rovněž býval městský dvůr pelhřimovský.

Z městského urbaře (úřední knihy) pochází úsloví, charakterizující tento kraj: "V Sázavě je počátek vody a konec chleba". Snad proto bývala Sázava místem odborníků krejčovského řemesla.

V době předhusitské měla obec 14 usedlíků. Za vlády Marie Terezie roku 1775 bylo provedeno sčítání domů, tehdy zde bylo 35 popisných čísel.

Za devět let po zrušení roboty, roku 1857, dali sázavští občané postavit kapličku zasvěcenou svatému Václavovi. V roce 1800 zde žilo 300 obyvatel, roku 1900 již 414 a v roce 1991 pak 170.

Boží muka u silnice do Nového Rychnova připomínají hladomor v roce 1771. Jsou opatřena dvojitým slovanským křížem. Čtyřhranný spodek je postaven tak, že každá strana představuje jednu světovou stranu - čelo je přesně k východu.

Roku 1935 byla dána do užívání nová škola, bohužel pro nedostatek dětí v ní bylo vyučování roku 1960 ukončeno.

Roku 1939 hrál poprvé na zdejší dožínkové slavnosti sázavský rodák František Chadim se svým souborem, později velmi populární "Sázavankou". Pan Chadim je autorem velmi známé a oblíbené písně "Křemešníček".

Dějiny obce a okolí do roku 1919 shromáždil pan Josef Nacházel, zedník ze Sázavy, v soukromé "Kronice obce Sázavy".

V obci se v současné době nachází hostinec a prodejna smíšeného zboží.

Čejkov

Tato nevelká obec se nachází 3 kilometry od Nového Rychnova směrem na Horní Cerekev. Připomíná se roku 1454 v listě, jímž byla postoupena králem část panství Řečického Jindřichu ze Stráže. Roku 1590 prodal císař Rudolf Čejkov a další vesnice Leskovcům k dědickému jmění.

Poblíž silnice stojí kaplička svatého Jana Nepomuckého. Původně barokní zařízení je novodobé. Při stavbě je umístěn litinový křížek na kamenném podstavci. V roce 1900 měl Čejkov 29 popisných čísel a 181 obyvatel, v roce 1991 už jen 61.

Nová jednotřídní škola zde byla otevřena v roce 1902, ale pro nedostatek dětí v ní bylo roku 1960 vyučování ukončeno. Dnes patří budova školy firmě Barekol, která zde vyrábí kosmetiku. Tato firma budovu rozšířila a vkusně upravila, takže je ozdobou obce. V obci se také v současné době nachází hostinec a obchod se smíšeným zbožím.

Nedaleko Čejkova bývala sklárna, která zde byla založena v roce 1814. Sklárnu později koupil František Kopp, za něhož zde pracovalo 52 dělníků. Vyráběli nejen obyčejné sklo, ale i jemnější práce na zakázku o čemž svědčí lustr, darovaný majitelem sklárny roku 1845 v rychnovskému kostelu, dodnes ho zde můžete vidět zavěšený. Dnes je v místě sklárny budova hájovny.

Mezi Čejkovem a Lešovem, kde je dnes les Švejbory, bývala vesnice Slaviboř. Poprvé se uvádí v berním rejstříku z roku 1379. Kdy vznikla, není známo.

Řeženčice

Tato vesnice leží dva kilometry od Nového Rychnova směrem na Těšenov a Horní Cerekev. V kronice se uvádí, že v roce 1390 zde bylo 11 láníků, dále tu byli podsedláci, krčma a mlýn. Roku 1850 měla obec 261 obyvatel, roku 1900 to bylo 145 a v roce 1991 jen 75. Na návsi při silnici stojí kaplička svatého Jana Nepomuckého. Je to podlouhlá stavba původně barokní s věžičkou nad vstupem. Přestavěna byla v roce 1911, jak o tom svědčí letopočet nad vchodem. Uvnitř se nachází polychromovaná barokní dřevořezba svatého Jana Nepomuckého. Pro hlavní oltář byla použita část původního pseudogotického oltáře, pocházejícího z kaple svatého Kříže na Kalvárii v Pelhřimově.

Roztroušené samoty poblíž Řeženčic nesou název Trsov. V roce 1900 zde žilo 53 obyvatel, v roce 1991 jen 4.